Káva, italská káva – Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava


OBECNĚ O KÁVĚ

Káva se pěstuje v subtropickém a tropickém pásmu. Káva se pěstuje v Africe, ve střední a jižní Americe, v Indii, Indonésii, Číně, Austrálii. Existují tedy kávy brazilské, kostarické, etiopské, australské, jamajské, kolumbijské a jiné. Kávovník arabský (Coffea arabica) dorůstá výšky 3m a za příznivých podmínek dává první

Lucaffe_coffe_maps

plody za  3 roky po vysazení, přičemž přiměřené výnosy lze očekávat od 6 roku po výsadbě. Úrodu pak poskytuje 25-35 let podle odrůdy a půdně klimatických podmínek. Keř se Lucaffe_coffe_plantationvětšinou pěstuje ve výškách od 1000 m do 1800 m. Ačkoli cca 75% světové produkce kávy jsou typy arabica, pouze jedna pětina z vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní zrna (v 1 kg je cca 2200 větších semen). Ostatní úroda vykazuje určité vady zrna a spadá do nižších tříd. Jednotlivé odrůdy kávovníku arabského jsou pěstovány v různých produkčních oblastech s přihlédnutím k pěstitelským a historickým podmínkám a liší se především vzrůstem keře a tvarem jeho listů a květů. Rovněž barva, velikost a tvar kávových bobulí jeví určitou variabilitu.

word caffe

Kávovník robusta (Coffea robusta – canephora) poskytuje první úrodu již  za 2 roky po vysazení a plody uzrávají průběžně po celý rok. Je značně odolný proti nižším teplotám a nemocím, postihující kávovníkové plantáže. Pěstuje se ve výškách 500 až 900 m. Sklízená kávová zrna nedosahují kvality arabiky a jsou menší (v 1 kg je cca 3300 semen). Obsahují 2-3 násobné množství kofeinu oproti kávovníku arabskému. V některých zemích, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, se jejímu pěstování dává přednost pro jeho menší nároky na jakost půdy a vyšší úrodnost. Vysazuje se i na dřívější plantáže arabiky, které byly poničeny chorobou či mrazem. V současné době představuje sklizeň této kávy cca 25% světové produkce a její podíl se stále zvyšuje.

HISTORIE KÁVY

Lucaffe_pestitelPěstování kávy bylo až do konce 18.století převážně výsadou obyvatelů Arabského poloostrova. Pro zdejší pěstitele a obchodníky byla káva velkým zdrojem příjmů. Vývoz zelených zrn kávy byl pod těžkými tresty zakázán a Arabové záměrně znehodnocovali kávová semena varem, aby nemohlo dojít k vypěstování keřů kávovníku mimo Arábii. Největší zásluhu na rozšíření pěstování kávy i v jiných oblastech světa mají zejména Holanďané, kteří na počátku 17.století tajně přivezli zelená kávová semena z Jemenu. Rozhodli se pro pěstování této plodiny ve svých zámořských koloniích a v krátké době počali kultivovat první keře kávovníku na Ceylonu (1658) a v Indii. Posléze se pěstování kávy rozšířilo i na Jávu (1697). Holandská Východoevropská společnost na konci 18.století v produkci kávy vytlačila arabskou konkurenci na druhé místo. Roku 1720 tajně převezl Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu první kávovník na ostrov Martinique. Tento zřejmě krádeží získaný keříček od Holanďanů dal nejspíše základ klonu miliónů kávových keřů, rostoucích dnes ve Střední Americe a oblasti Karibiku. V období kolem roku 1730 byl vyslán Brazilským panovníkem do Francouzské Guyany poručík Francisco de Melho Palheta za účelem urovnání pohraničního sporu. Jeho pravým posláním však bylo získat a přivézt do Brazílie semena kávovníku. To se mu nakonec lstí, kdy se vetřel do přízně manželky guvernéra nakonec podařilo. Pěstování kávovníku se v Brazílii nakonec tak rozšířilo, že v současné době je největším světovým producentem kávy. O další rozšíření kávovníku do ostatních oblastí světa se následně nejvíce zasadili Angličané a Španělé, kteří zavedli pěstování kávy ve svých koloniích.

Pití kávy se na rozdíl od jejího pěstování, rozšířilo již v 15.století mimo oblast Arabského poloostrova do blízkých zemí Orientu, kde v jednotlivých městech vznikaly hojně navštěvované kavárny. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Požívání kávy se v Turecku stalo vášní a odtud se tento zvyk postupněLucaffe_piti rozšířil i do ostatních evropských zemí. Ačkoli šlo nejdříve o velká přístavní města (Benátky, Marseille, Amsterodam, Londýn, Hamburk), do konce 17. století se podávání kávy v kavárnách výrazně rozšířilo i do vnitrozemí a stalo se běžným téměř ve všech zemích Evropy. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 pod malostranskou Mosteckou věží a provozoval ji Arab, Georgius Hatalah z Damašku, zvaný Jiří Theodat.

LEGENDY O KÁVĚ

O poznávání účinků a vlastností kávy se traduje řada legend.

Lucaffe_legend01Jedna z nich, která se udála kolem roku 850, hovoří o habešském pastevci koz Kaldim, který si povšiml, že jeho zvířata vždy neobyčejně ožijí, když se po celodenním pobytu na pahorkatinách napasou plodů z neznámého stále zeleného keře. Při bližším zkoumání rostliny objevil kávové bobule a také je ochutnal. O jejich příznivém účinku později hovořil i s opatem nedalekého kláštera a ten se je rozhodl vyzkoušet také. V posledním okamžiku přesvědčen, že povzbudivé účinky kávových bobulí jsou dílem samotného ďábla, zrna vhodil do ohně. Díky této náhodě snad poprvé došlo k částečnému upražení kávy a uvolnění jejích aromatických komponent. Vůně kávových zrn dovedla opata ke změně názoru a k rozhodnutí vyzkoušet kávu na mniších, žijících v klášteru. Při dalším experimentování s kávovými zrny přišel na myšlenku rozdrtit je a rozmíchat s vodou. K jejich překvapení je tento nápoj tak vzpružil, že necítili únavu ani ospalost, které je obvykle přepadly během recitace modliteb. Rychle zjistili, že spánek zaplašily právě tyto upražené bobule a začali je používat na povzbuzení mysli při rozjímání a také při noční stráži.

Další legenda

Lucaffe_banatJiná legenda z 13. století hovoří o šejku Omarovi z Jemenu, knězi a lékaři, který byl vyhnán z rodné Mokky pro neshody s panovníkem. Na cestě jihem Arabského poloostrova si náhodně uvařil odvar z bobulí keříčků, nacházejících se v okolí tábořiště. Byl velmi překvapen jeho stimulujícím účinkem. Při své další pouti tento nápoj často podával nemocným a v krátké době se o jeho léčivých schopnostech dozvěděl i vladař. Ten se rozhodl udělit mu milost a vyzval ho k návratu do země. Zde mu byl časem vystavěn i chrám a popíjení kávy se postupně stále více rozšiřovalo i v okolí panovníka.

VZNIK ESPRESSO STROJE

Lucaffe_luigi1901Historie espresso strojů: v roce 1901 vymyslel Luigi Bezzera geniální vynález: první espresso stroj. Tento stroj měl vertikální bojlerový systém, díky němuž byla příprava kávy velmi rychlá.

 

Lucaffe_espresso1929V roce 1929 byl přístroj vylepšen. Jedna z nejlepších manufaktur, která přístroj vyráběla, byla Victoria Arduino.

Lucaffe_espresso1946V roce 1946 bylo připraveno první espresso tak, jak ho známe dnes.
Bylo připraveno prvním pákovým přístrojem, který byl patentován firmou Gaggia. Oříšková crema je typická pro malou Italskou kávu, což je výsledek vysokého tlaku vody působící na kávu.

Lucaffe_espresso1961V roce 1961 byla technika vaření kávy znovu vylepšena tím, že na trh přišly nové přístroje k přípravě kávy, kde se konstantní tlak vody pohybuje okolo 9 barů a je aplikován na rovnoměrnou vrstvu kávy.

Pravé italské espresso?

Teplota vody se pohybuje okolo 90-95 °C.
Tlak vody okolo 0,9-1,3 barů.
Tlak při vaření kávy je 9 barů.
Doba spaření kávy je 5-6 sekund.
Objem kávy, která se spařuje je 6,5-7 gramů.
Objem vody v hrníčku je 30 ml.
Doba přípravy kávy je 25-30 sekund.

 Lucaffe_espresso_schema

HISTORIE FIRMY LUCAFFÉ

Od poloviny devadesátých let, kdy byla firma, jejímž majitelem je pan Luca Venturelli, mladý obchodník z Brescie s opravdovým šestým smyslem pro kávu, založena v Padenghe sul Garda, se rozrostla natolik, že se stala jednou z nejznámějších společností zabývajících se pražením kávy v severní Itálii.

Venturelli zahájil svou výzvu konvenčnímu světu kávy tím, že se zaměřil na mladý a iniciativní trh – obchod s papírovými kapslemi a způsobil mírnou revoluci ve způsobech připravování kávy. V kapsli je v podstatě jednorázová dávka mleté pražené kávy, uzavřená do potravinářského papíru, ideální pro přípravu dokonalého Espressa. Čerstvost je zaručena skladováním v dusíkové atmosféře, balení do samostatných hliníkových sáčků předchází ztrátě vůně. Je ideálním výrobkem pro použití v kavárnách a restauracích, neustále usiluje o udržení neměnné kvality – to, čeho je v křehkém kávovém průmyslu, ovlivněném tisíci odlišnými a nepředvídatelnými proměnnými, tak těžké dosáhnout.

Pro kavárny a restaurace Venturelli navrhl „Pleasure Menu“, pravé „kávové menu“, výčet druhu kávy nabízených v řadě Lucaffé. Tato rada sahá od legendární Giamaica Blue Mountain, jednoho z celosvětově nejvzácnějších a nejžádanějších druhů kávy, až k výběru druhu z Kolumbie a Mexika, od kávy bez kofeinu až ke kávě z biologicky pěstovaného ječmene.

Rovněž zahrnuje rozmanité druhy čajů (připravených pomocí téže metody a se zárukou nejvyšší kvality) a navíc speciální ovocný čaj. Ale kapsle se stávají populárními i v domovech, díky speciálním přístrojům, které Lucaffé též nabízí v exkluzivní a vysoce elegantní řadě. Spojnicí mezi všemi řadami výrobků navržených Venturelliho firmou představuje vášeň pro kvalitu.

Ať se jedná o kapsle s  mletou kávu, či o celá kávová zrna, zpracování vždy začíná nákupem (který provádí Luca Venturelli osobně) surovin té nejlepší kvality. Následuje tradiční pražení při nízké teplotě, mletí bez zahřívání, pečlivé míšení a balení pouze v případě, že výrobek dosáhl požadovaného stupně zralosti.

Takto přicházejí na svět nejen speciality v kapslích, ale též rodinná směs Mamma Lucia,  Espresso Bar a Mr. Exclusive 100% arabica, Piccolo&Dolce a další. Všem výrobkům je věnována důkladná pozornost ve smyslu balení a image v řadě, která se přizpůsobuje celé paletě různorodých potřeb.

Řada produktů firmy Venturelli však není omezena jen na kávu. Dle rodinné tradice, která se upevňovala jak desetiletí míjela, společnost nabízí též biologicky vyráběný extra panenský olivový olej z kopců u města Benaco. Stejně silnou oddanost dobré jakosti a kvalitě udržuje firma i v tomto případě.